Nehet – je tvrdé zakončení prstů, které slouží jako ochrana a prostředník přenosu tlaku na prsty s okolím – umožňuje kůži lepší přenos informací o dotýkaných předmětech. Rychlost růstu nehtů je cca 0.1 mm za den, u nehtů na nohou cca 3-4x pomalejší. Tloušťka nehtů je cca 0.5-1 mm.

Stavba nehtu

Nehtová ploténka obsahuje 3 až 4 zrohovatělé vrstvy na nehtovém lůžku.

Má 3 vrstvy:

dorzální nehet – tvrdý keratin
intermediální nehet – měkký keratin
ventrální nehet – hyponychiální keratin

Nehet vyrůstá z nehtového valu – matrix, která je přímým pokračováním nehtového lůžka. Z kořene nehtu se nehet posouvá po nehtovém lůžku; to je měkká tkáň ze zárodečné vrstvy kůže.
V dolní části nehtové ploténky je různě velká poloměsíčitá skvrna bělavé barvy – lunula – měsíček. Zde je nehet nejvíce připevněn. Nehtová ploténka tu obsahuje množství dutinek se světlejším zabarvením. Nehet ohraničují postranní valy. Nehtový val (paronychium) přirůstá k nehtu nadnehtovou kůžičkou. Spojení nehtu s lůžkem obstarává v kořenové matrix i na klenbě valu dokonale zrohovatělá epidermální vrstva, nazývaná „lůžkový nehet“.

Role nehtů v lidské kultuře

Lidé si nehty většinou zastřihávají, aby se jim nezalamovaly, či je okusují. V některých civilizacích (stará Čína) bylo módní lakování nehtů, které se nosily dlouhé i několik centimetrů. Před zlomením je chránili stříbrnými, umělecky zpracovanými pouzdry – především vysoce postavené ženy si nehty nestříhaly vůbec, jako znak toho, že vůbec nemusí pracovat. V současnosti je rozšířená móda lakovat si nehty nebo si nalepovat umělé.

Onemocnění nehtů

Nehty bývají postihovány nemocemi nejrůznějšího druhu. Mnohdy jde o poruchy růstu genetického původu. Běžně se setkáváme s plísněmi. Nejznámějším a často opomíjeným problémem je patrně zarostlý nehet (onychokryptóza). Kolem tohoto onemocnění koluje velké množství chybných informací – léčení vyžaduje individuální přístup. Každý nehet je totiž jiný, a tak některé postupy léčby nemusí vždy fungovat.